Obchodní podmínky
Tibetské mísy

2010-10-15 14:03:25

Tibetské mísy

Objevení zpívajících mís:

Koncem 60. let objevili zápaďané v himálajské oblasti zpívající mísy. Kruhové kovové nádoby různé velikosti, některé lesklé a hladké, jiné matné, některé zlaté, jiné téměř zčernalé. Všechny však, když se do nich udeřilo paličkou, vydávaly neuvěřitelně bohatý zvuk.

Původ znějících mís je záhadný a nejistý. Při svých rituálech velmi intenzivně používal zvuk původní šamanismus bön. Jeden lama v klášteře Curphu proto na otázku Evropana před lety odpověděl, že dotazy na původ mís by měli být položeny spíše nějakému bönpovi, neboť mísy samotné se v buddhismu samotném nepoužívaly.

Jedno tibetské rčení říká: "Kdo pozná tajemství zvuku, pozná tajemství vesmíru." Hra na tibetské mísy nás tak "ladí" na principy vesmíru.

Existuje také teorie, že mísy vyráběli sami mniši. Bönpové byli řekněme asijskými alchymisty a byli si vědomi harmonických vlastností znějících kovů. Zpracovávat slitiny pro výrobu zvonů a znějících nástrojů uměli i staří Číňané prokazatelně už v 6. století p.n.l.

Výroba tibetských zpívajících mís:

Jsou vyrobeny ze slitiny sedmi kovů, z nichž každý symbolizuje kov jedné hvězdy či planety: zlato - Slunce, stříbro - Měsíc, rtuť - Merkur, měď - Venuše, železo - Mars, cín - Jupiter a olovo - Saturn. Každý kov vytváří určitý zvuk a dohromady vytvářejí výjimečný, alikvotně bohatý zvuk zpívajících mís.

Přesné poměry jednotlivých kovů se mísa od mísy různí, a zdá se, že ne všechny mísy jsou skutečně ze sedmi kovů. Říká se, že pravé tibetské mísy obsahují více stříbra a cínu a nejsou tak lesklé jako mísy z Nepálu, které září víc zlatěji.

Vysvětlení různého obsahu různých kovů ale může být jednodušší: potulní kováři s sebou někdy neměli k dispozici všechny kovy, spíše používali ty, které nalezli v tom kterém údolí. Hory Himálaje jsou na rudy bohaté, proto se tam asi rozvinulo spíše zpracování kovů než keramika.

Můžeme se pouze pokusit rekonstruovat výrobní postup z původní slitiny: roztavený kov byl nalit na plochý kámen a nechal se ztuhnout v kovovou desku. Ta pak byla vyklepávána kladivem do tvaru mísy a pak broušena pískem. Nakonec byly některé mísy označeny nebo zdobeny.

Zákazník si pravděpodobně objednal mísu s konkrétním zvukem nebo jinou kvalitou. Výrobce asi nabídl celou sadu mís s podobným ale přece jen v detailech a jemných harmonických tónech lišícím se zvukem a zákazník si vybral tu svou. To by vysvětlovalo, proč je ještě i dnes v oběhu tolik mís, přestože se již více jak čtyřicet let nevyrábějí. Dnes se v Nepálu mísy používají k pití a jsou známy jako liphor, což znamená mísy ze sedmi kovů.

Jiná teorie tvrdí, že mísy byly posvátné předměty a každý klášter jich vlastnil značné množství. Obětní dary musely "dobře znít" (musely mít správné vibrace) a tak byly ukládány do znějících nádob.

To neznamená, že se mísy někdy jako skutečné nádoby na jídlo nepoužívaly. Je také možné, že různé kovy ve slitině mísy dodávají člověku potřebné základní minerály. Například žena, která právě porodila, prý z mísy musí jíst celý měsíc. Pokud ale mísy byly vyráběny potulnými kováři a kovotepci a jestliže byly používány tajně v klášterech, pak existovaly dobré důvody pro utajení čehokoliv, co se týkalo šamanského použití mís a pro vyhýbavé odpovědi Tibeťanů.

V Himálajské oblasti je dominantním náboženstvím buddhismus, ale v oficiálních buddhistických rituálech se mísy nepoužívají. Nikdo otevřeně nepřizná, že vlastní předměty, jsou spojeny s šamanismem. Vždyť i v křesťanství lidé po staletí tajili určité předkřesťanské rituály. Každý ale potřebuje nějaké nádoby na jídlo a ty může ukazovat a mít vystaveny bez obav.

Důvodů, proč se mísy již více jak čtyřicet let nevyrábějí, může být celá řada a některé již byly naznačeny. Například jídelní misky z kovu se velmi špatně umývají. Tam, kde se mísy používaly k jídlu, byly postupně nahrazeny porcelánem nebo keramikou, importovanou z Číny. Pokud byly mísy používány rituálně, po čínské invazi to samozřejmě nebylo možné. Většina klášterů byla zničena a tak poptávka po těchto mísách najednou ze dne na den zmizela.

Nové mísy tedy nejsou třeba. Případná poptávka je kryta zásobou starých mís. Možná, pokud bude poptávka především z USA a Evropy stále narůstat, někdo začne mísy vyrábět, ale původní potulní kováři zmizeli a tak již nikdo neumí vyrobit mísy původním způsobem.

Jak mísy zpívají?

Vypadá to, že zvuk mísy synchronizuje mozkové vlny a hemisféry a dodává pocit zklidnění a uvolnění. Existují teorie, které tvrdí, že neurčité frekvence, tak bohaté na alikvótní tóny, masírují buňky a pomáhají tělu a jeho jednotlivým orgánům opět nalézt svou původní, přirozenou frekvenci. Mimochodem, v některých nemocnicích v USA se s velkým úspěchem napomáhá rychlejšímu srůstu zlomených kostí právě zvukovými vibracemi. Učení bönpo píše o tisíci typech terapeutického využití zvuku.

Když srovnáváte větší počet mís, je zřejmé, že existují v nesčetném počtu různých tvarů a výsledných zvuků. Většina z nich je, pokud se týče barvy, více či méně zlatá. Jsou kulaté, ale liší se svou hloubkou. Některé jsou nízké ale velmi široké, jiné kulaté a hlubší. Některé mají širší základnu a existují i velmi nízké mísy s velmi širokým plochým dnem. Některé mísy mají dokonce tvar poháru. Ty jsou ale velmi malé a velmi vzácné. V Indii se vyskytují mísy, které mají kulaté dno. Jsou velmi tenké a vydávají jiný zvuk než mísy tibetské.

Síla stěn i tvar mísy se kus od kusu liší. Vyskytují se i japonské mísy, které jsou zlatější, tenčí a jejich zvuk se více podobá zvonku.

Zvuk je ovlivněn tvarem a tloušťkou materiálu stejně jako sílou a tvarem hrany mísy. Na barvě mísy nezáleží. Existují mísy, které mají na vnějším okraji zbytky laku nebo glazury, ale ty se zvukem také nemají nic společného. Koupíte-li si ale zašlou mísu a vyleštíte ji, zvuk ovlivníte. Leštěním totiž odstraníte tenounkou vnější vrstvu, která se neustále obměňuje.

Zdobení tibetských mís:

Mnohé mísy jsou nějak ozdobeny, například vzorky hvězdiček, teček nebo lístků. Někdy je na vnější straně mísy nápis. Obvykle je to jméno majitele mísy v písmu devangiri, které se používá v Nepálu. Někdy je nápis i v tibetštině, a označuje jméno majitele nebo název rituálu, ke kterému je určena. Nápisy v devangiri naznačují, že tyto mísy byly vyrobeny v Nepálu, a říká se jim "tibetské", protože i tyto mísy prodávají někteří Tibeťané, žijící v Nepálu.

Některým zdobeným mísám se říká kalendářní, protože dekorace je lunárním nebo jupiterským kalendářem. Dnes už se přesně neví, jak přesně se tyto mísy používaly, je ale pravděpodobné, že zvuk mísy a několik kapek vody v pohybu symbolizovalo nebeské síly a také nejlepší den pro použití mísy. Taková mísa pak slyšitelně nejlépe zněla ve "svém" astrologickém dnu.

Zvláštní znalosti a citlivost na vlivy nebeských těles byly vypočítávány a používány v mnoha starých kulturách. Stále jsou pro nás tajemstvím například některé egyptské rituály, víme o podobných praktikách u keltských druidů. Mísy jsou možná také přežívajícími svědky podobných ceremonií. Máte-li svou mísu, bude ale asi dnes už téměř nemožné zjistit, jaký je ten její astrologický čas a jak ji používat.

Hvězdná mísa:

Některé mísy, zvláště ty s ozdobenými okraji, mohou reagovat jako čínské fontánové mísy. Když je naplníte vodou až po zdobný kruh a udeříte do nich paličkou, nebo je třete okolo, z hladiny začnou tryskat jedna nebo více malých fontán. Někdy se na hladině vody objeví tvar hvězdy, která se pak promění ve fontánu uprostřed, je to tzv. hvězdná mísa.

Právě zmíněný fenomén má snadné vysvětlení. Zvuk je vibrace a vibrace je hudbou třírozměrných forem. Hans Jenny dokázal vyfotografovat nádherné zvukové tvary na hladině vody. Ernst Chladni experimentoval se zvukem pod kovovou nebo skleněnou plochou, na které byla smyčcem rozvibrována zrníčka písku nebo prachu. Písek se v závislosti na výšce tónu okamžitě zformoval do nádherných geometrických vzorů, připomínajících mandaly.

Vibrace se v kovové desce šíří stejně všemi směry a řídí se zákony interference, takže když se například setkají dvě nebo více stejných vln, mohou se v některém místě dokonale vyrušit. Zrnka písku, železných pilin nebo prachu, jsou směrována podle vibrací a shlukují se na místech, která nevibrují - zjeví se vzor. Vypadá jako dvourozměrný tvar, ale zvuk je ve skutečnosti tvarem trojrozměrným. Nejlépe je to vidět na vodě. Voda vibruje velmi snadno a výsledné vlny je možno dlouho sledovat. Úderem paličkou nebo třením po obvodu mísy tak lze snadno pozorovat zviditelněné vibrace vodní hladiny. Vibrující vlnky se pak někde setkávají a vznikají fontánky nebo spršky drobných kapek.

Ať používali obyvatelé himálajské oblasti mísy jakýmkoliv způsobem, jedno je jisté: když se se zvukem mísy poprvé setká zápaďan, je často velmi a zvláštním způsobem uchvácen. Znamená to, že naše západní kultura nám neposkytuje dost vlastní zvukové satisfakce? Nebo je zvuk zpívajících mís na rozdíl od naší hudební tradice natolik odlišný?

"Hudba" není něco náhodného. Naopak - vše může být hudbou. Celý vesmír a vše, co vidíme a zažíváme, se skládá z menších částí a ty jsou ve vzájemném vztahu, který se podobá hudební harmonii. Jinými slovy, ze všech těch nekonečných možností, jaké poskytuje nespočet vztahů a interakcí mezi těmi nejmenšími i největšími součástmi našeho světa, si ony části vždy vyberou proporce a vztahy, které korespondují s intervaly, jak je známe z hudby. Ani tyto intervaly nejsou náhodné: ze všech možností, které existují, si noty například v akordu vždy vyberou konkrétní poměr. Když například rozezníte jednu strunu, napnutou na ozvučné desce, a pak pojedete prstem po struně, měli byste slyšet neustále se zvyšující tón. Ve skutečnosti se tón bude měnit v určitých intervalech. Ještě jinak - celý vesmír je zorganizován ve stejných vztazích, jaké známe z hudby.

Když rozezníte strunu, bude vydávat svůj základní tón, ale nad ním je ještě slyšet několik dalších "harmonických" tónů. Západní hudba jim nevěnuje takovou pozornost jako hudba Východu. Asijské zvony, gongy, činely a také mísy produkují daleko více harmonických (alikvótních) tónů než nástroje západní hudby.

Série harmonických tónů také rezonují v přirozených intervalech, které známe z přírody. Nám ale mnohé harmonicky "nezní". Naše hudba je založena na akordech a systému oktáv. Když zahrajeme dvě oktávově rozdílné Cis, přestože zní jakoby stejně, frekvence toho vyššího je dvakrát vyšší.

Našim uším zní nejvíce harmonicky kvinta, tedy dvě noty vzdálené pět not od sebe. Dokonalá kvinta, tedy interval tří celých tónů a jednoho půltónu, a kvinta s intervaly dvou celých a dvou půltónů. Začneme-li od C a budeme-li postupovat v kvintách, k dalšímu C se dostaneme přes dvanáct kvint. Tento cyklus se jmenuje kvintový kruh a má sedm oktáv. Když ho ale počítáte ve frekvencích, dostanete sedm vzestupných oktáv s frekvencí 128, zatímco dvanáct vzestupných kvint dá dohromady frekvenci 129,75! Tak nepřesné je tedy naše západní "ladění".

V 16. století se našlo řešení - při ladění nástrojů se intervaly uměle zkracovaly. O století později napsal J. S. Bach první dlouhou evropskou skladbu založenou na tomto tzv. temperovaném ladění. Od té doby posloucháme hudbu, jejíž intervaly jsou oproti přirozeným intervalům kratší, aby nástroje spolu ladily. V tomto smyslu se dá říci, že jsme dnes právě díky způsobu ladění ochuzeni o spoustu přirozených zvukových frekvencí ? Aniž to tušíme, držíme zvukovou dietu.

Gongy a tibetské mísy ale tyto umělé bariéry překračují. Jejich přirozené vibrace jsou dobře slyšitelné. Zní prostě jinak. Jinak na nás působí. Někdo může jejich zvuk vnímat jako disharmonický, spíše bychom ho ale měli označovat jako multiharmonický. Obsahuje daleko více různých rozlišení, než dokážeme svýma ušima uslyšet ve vypočítaných intervalech dobře temperované oktávy.

Jak mísu vybrat?

Nejpřirozenější způsob je hledat a najít svou vlastní mísu. Každý přece vibrujeme svou vlastní frekvencí, a tak se dá najít pocitem, ne hlavou, mísa, která zní našemu srdci. I těm, kteří tvrdí, že vůbec nemají rádi hudbu, se zvuk mísy obvykle líbí. Vibrace jsou tak silné, že se dostanou přímo dovnitř, a nezáleží na tom, jak člověk poslouchá ušima. Nejde ale o to, aby byl zvuk "krásný". Některé mísy znějí zvláště západním uším jaksi disonantně, přesto ale mají osvobozující efekt a jsou obvykle vyhledávány zvukovými terapeuty.

Když člověk hledá svou mísu, obvykle ji najde podle zvuku: dotkne se ho. Donutí zatajit dech. Ucítí. Pokud takovou mísu hledáte, věřte jen svému pocitu a nenechejte si radit druhými.

Každý člověk je neopakovatelná klávesnice plná zvuků. V rukou každého člověka mísa zní jinak. Navíc se každý okamžik po okamžiku měníme, jak fyzicky, tak duchovně. Některým lidem mísy znějí déle, jiným rychle zmizí vyšší tóny a zůstanou jen ty hluboké.

Nehledejte proto hezké nebo škaredé zvuky v tom obvyklém slova smyslu. Zvuk každé mísy je neopakovatelný a ojedinělý, ať už vychází z mísy, která je malá, neatraktivní, nebo z mísy, která je velká a nádherná. Mísy se prodávají na váhu, větší mísa je tak dražší, a ceny se mění.

Způsobů, jak si mísu vybrat, je také víc. Některým lidem stačí mísu jednou slyšet a hned vědí, že je to ona. Rychle se rozhodnou. Jiní si nejsou tak jistí, ale stejně by se rádi rozhodli intuitivně. Pro ty nerozhodné existuje jedna metoda.

Nejprve postavte mísu na stůl, na lněný ubrus, ručník nebo jinou lehkou látku. Dvěma prsty levé ruky mísu uprostřed dna přidržte, aby vám při úderu nepopojela, a pak do mísy udeřte paličkou na hranu mísy a poslouchejte co nejdéle, jak rezonuje. Budete-li mít pocit, že vás mísa zve k dalšímu testu, položte si ji na dlaň levé ruky, napřáhněte ruku před tělo a znovu udeřte a nechte dlouze znít. Pak udeřte ještě jednou a přibližte mísu blíže ke svému tělu. Nejprve k oblasti břicha. Udeřte znovu. Neposlouchejte zvuk mísy, ale to, jak zvuk rezonuje ve vašem těle. Co cítíte? Jak na vibrace mísy reaguje vaše tělo?

Nespěchejte. Ucítíte-li jakoukoliv, i tu nejmenší negativní reakci, mísa není v tento okamžik pro vás vhodná. Tohle rozhodnutí nemá co dělat ani s kvalitou mísy, ani s vaší osobní situací. Pouze to znamená, že s tou mísou nejste v harmonii.

Neucítíte-li nic nepříjemného, udeřte na mísu znovu a pomalu mísou stoupejte směrem k srdci. Udeřte ještě jednou. Znovu zkoumejte reakci vašeho těla. Pokud nezjistíte jakoukoliv negativní reakci, vyzkoušejte takto vibrace mísy v prostoru před bradou a pak u kořene nosu. Takto docela dobře zjistíte reakce svého těla na vibrace té které mísy.

Pokud by vaše tělo zvuk mísy odmítalo, nebo se vám dokonce trochu udělalo špatně, asi bude lépe, když na myšlenku pracovat s mísami zatím zapomenete.

Opět to nemá co dělat s dualistickým myšlením ano nebo ne, jen to naznačuje, že existují rozdíly mezi lidmi a způsoby, jakými se vyvíjejí.

Pokud se pak rozhodnete přikoupit druhou nebo třetí mísu, nebo dokonce vícero mís, vezměte si k tomu tu mísu, kterou už vlastníte. Není třeba vybírat své sestavy podle velikosti a je téměř nemožné sestavit jakýsi orchestr podle západních kritérií. Jasný průrazný zvuk mísy produkuje harmonie, které jsou jiné než ty, na které jsme zvyklí. Při úderu na dvě nebo tři mísy okamžitě objevíte docela nové, jiné harmonie a akordy a také zjistíte, jestli vám vyhovují nebo ne. Mitch Nur má několik sestav, kdy každá místa v jednom celku je vyladěná jen a přesně jen na svůj celek a v rámci sestavy pak nejlépe a nejúčinněji zní. Tam beze zbytku platí zákony synergie: celek je víc než prostý součet jednotlivých částí.

Paličky:

Na mísy se dá hrát mnoha způsoby. Základní paličkou, kterou budete potřebovat, je dřevěná palička, nejlépe z tvrdého dřeva. Měkké dřevo ale také poskytuje některé výhody. Mitch objevil, že paličky z osiky vydají zvláště na velkých mísách zcela jiný zvuk než paličky z obvyklého tvrdého dřeva. Druhou základní paličkou může být palička, jakou se hraje na gong, tedy palička s hlavicí z filcu nebo tvrdé plsti. Velikost paličky závisí na velikosti mísy, ale i to se musí spíše vyzkoušet a neexistuje na to pravidlo. Vždy je to ale otázka pokusů a omylů, jedna palička bude znít nádherně, jiná, podobná, docela jinak. Jedna mísa bude lépe znít s tvrdší paličkou, jiná zase s měkčí.

Dá se ale usuzovat, že úder velkou paličkou rozezní bohatým plným zvukem velkou mísu, a malé mísy zase nejlépe rozezní menší paličky. Pro každou mísu ale můžete používat různé paličky. Každá rozezní mísu jinak, od základních tónů až po harmonické tóny. Kromě paliček filcových, plstěných, korkových, obtočených provazem nebo dřevěných můžete na mísy hrát i vlastní rukou - prsty, nehty, spodní částí dlaně.

Máte-li rádi experimenty, vyzkoušejte cokoliv, čeká vás řada příjemných překvapení.

Jiný způsob, jak z mísy vyloudit bohaté tóny, je točit paličkou kolem dokola okraje. Dostanete tak podobný zvuk, jako když točíte vlhkým prstem po okraji sklenice. Mísa se pak bude stále silněji rozeznívat. Odtud také pochází její název - zpívající mísa.

Nejlépe mísu rozezníte pomocí dřevěné paličky. Čím bude palička tenčí, tím vyšší zvuk získáte, a je lépe používat na menší mísy menší paličky. Velké mísy však malou paličkou rozezníte velmi obtížně. Vibrace okrajů mísy jsou tak silné, že se vám palička rozeskáče a ozve se nepříjemný rachotivý či pištivý zvuk.

Můžete se tomu vyhnout několika způsoby. Přitlačte pevněji paličku k okraji mísy, nebo použijte větší paličku. Výhodné jsou paličky stejného tvaru, jako jsou tlouky v hmoždířích. Dá se hrát také tak, že budete paličkou jezdit po okraji tam a zpátky na jednom určitém místě. Tak se dají rozeznít některé velké mísy.

Vždy má ale na výsledný zvuk vliv to, jakou silou tlačíte na mísu paličkou a jakou rychlostí paličkou kolem okraje mísy kroužíte. Musíte zvládnout intuitivně vědět, kdy zrychlit, přitlačit atd. Typický pronikavý zvuk, který takto vyloudíte, vzniká díky tomu, že rozvíjíte a dále posílíte některý harmonický tón. Pronikavý zvuk kovu se dá snadno odstranit tím, že paličku potáhnete nějakou hladkou páskou (nebo izolepou).

Je tedy jasné, že je dovoleno cokoliv. Někteří lidé si vyrábějí své vlastní paličky. Používá se i smyčec, kterým se dá vyloudit z mís jednotlivé vrstvy alikvótních tónů. I některé velké a jinak hluboce znějící mísy jsou schopny takto vydat překvapivě čistý vysoký alikvót.

Terapeutické využití:

Zpívající mísy mají na člověka nepopiratelný efekt. Jsou proto ve stále větší míře využívány jako terapeutické nástroje. Vypadá to, že právě nenaladěné a na alikvóty tak bohaté zvuky mís dodávají našim evropskou hudbou podvyživeným tělům spoustu frekvencí, které nám už dlouho scházely. Naše těla okamžitě pookřejí. Navíc, protože většina lidí hraje tak, že si mísu položí na levou ruku a šikovnější, pravou rukou drží paličku, kterou na mísu hrají. Když pak člověk udeří na mísu, její vibrace se, kromě obvyklého způsobu šíření vzduchem (a obvyklého způsobu poslechu ušima) šíří vodou v buňkách těla (ruky, paže, hrudníku atd.). Možná si vzpomenete na školu a zjištění, že voda vede zvuk třikrát rychleji než vzduch. Harmonizující vibrace mísy se tak touto přímější cestou dostanou do těla hráče a především pak do pravé hemisféry mozku daleko rychleji, necenzurovány, velmi efektivně.

Práce se zvukem, a zvláště se zvukem tibetských mís, je vždy naprosto bezpečná. Nemusíte vědět, kde který orgán je umístěn a s čím souvisí: vibrace budou rezonovat a zharmonizují přesně to, co je třeba, aniž hráč musí vědět, co a jak. Právě naopak, čím otevřenější je terapeut i ten, na kterém jsou mísy aplikovány, tím lepší výsledek. Člověk se neblokuje a zvuk se dostane tam, kam se dostat má.

Každý, kdo se zajímá o mísy, zjistí, že práce s mísou, nebo hra na koncertu, je dobrým úvodem do práce se zvukem. Někteří terapeuti organizují své přednášky a semináře, na kterých ukazují svou práci se zvukem a způsoby, jakým oni zvuk a mísy zkoumali. Na těchto seminářích se setkávají lidé se stejným zájmem a pracují spolu. Mnozí z nich si mísu pořídí a pokračují v objevech i doma.

Další články
Lapač snů
2010-10-19 11:21:29
Tibetské mísy
2010-10-15 14:03:25
Buben - Djembe
2010-11-12 14:32:26
Sárong
2010-12-25 20:21:08
Henna
2010-11-25 20:47:00
Didgeridoo -didjeridoo-
2010-12-17 11:49:03
NOŽE KUKRI -Khukuri-
2010-12-17 11:49:36
DILBU ZVONKY
2010-10-19 11:45:25
VODNÍ DÝMKA
2010-11-05 10:17:29
TIBETSKÁ VLAJKA
2010-10-22 15:00:11
TIBETSKÉ MODLITEBNÍ VLAJEČKY -praporky-
2010-12-17 11:49:55
Hamaky
2010-10-22 19:42:59
Aromaterapie
2010-11-05 10:18:40
modlitební mlýnek -mani khorlo-
2010-12-17 11:50:08
DEŠŤOVÁ HŮL
2010-10-23 11:56:03
PONČO
2010-10-23 11:56:49
Tibetská Mandala
2010-10-27 13:41:00
Thajská hudba
2010-11-05 10:18:04
Marocká orientální lampa
2010-12-10 23:54:21