Obchodní podmínky
Tibetská Mandala

2010-10-27 13:41:00

MANDALA

Mandala je harmonické spojení kruhu a čtverce, kde kolo je symbolem nebe, transcedence, vnějších sil a nekonečna, kdežto čtverec představuje vnitřní síly, to, co je spojené s člověkem a zemí. Oba obrazce spojuje centrální bod, který je zároveň počátkem i koncem celého systému.

Existují různé druhy mandal – očišťující, posilující určité vlastnosti či jednotlivé oblasti lidského života. V nejširším smyslu jsou mandaly diagramy, které ukazují, jak se chaos stává harmonickou formou. Nejstarší obrazce tohoto druhu se vyskytují už v paleolitu. Dá se také najít v půdorysu staveb ze starého Egyptu, Babylónu a Jávy.

Obrazy se vytvářejí z obarveného písku, rýžové mouky či jiného sypkého materiálu. Jejich tvorba vyžaduje velkou pečlivost a trpělivost, čímž představuje určitý rituál. Mandala je vytvářena obvykle při příležitosti nějaké slavnosti či obřadu a její forma se řídí smyslem a významem příležitosti, ke které je vytvářena. Tvůrce na jejím povrchu vyjadřuje geometrickými obrazci a pro zasvěcené srozumitelnými symboly svoje vidění světa, přírodních sil, koloběhu života, astrologických znamení, božstev i svoje nejniternější náboženské vyznání. Při ukončení slavnosti nebo obřadu, pro který byla mandala vytvořena, je tato veřejně smetena a vržena do řeky, nebo rozprášena po větru.

Čtyři brány otevírající se do čtyř hlavních světových stran (vzpomeňte si na doporučení spát v ose sever-jih, hlavou k severu), směřují ke všemu, co leží mimo naše vědomí, k tomu, co je mimo naši kontrolu, v temnotě, co je ale dosažitelné pomocí různých symbolických hrozných postav – démonů. Proto jsou brány často „střeženy“ hrozitánsky vyhlížejícími strážci (jmenují se vighnánatakové, přičemž vigná je překážka, tedy ničitelé překážek), kteří nás chrání jak před zlými a nečistými silami zevnitř, ale také před zlými silami v místě, kde konáme rituál mandaly. Mandala znamená manušja anda,kruhová záře kolem člověka a okolo mýtického vesmírného obra puruši. Puruša byl dle Rgvédu rozdělen na díly a z nich vznikli bohové, lidé a světy, kasty indické společnosti. Nejstaší půdorysy mandaly objevili archeologové v středoasijské kultuře BMAC,před 4000 lety (Daschli). Půdorysy svatyně ohně jsou čtvercové se čtyřmi klasickými branami dle modelu jantry. Později se za védské civilizace rozvinul model vesmíru jako času vetknutého do oběiště (védi) a védský obětní rok byl svázán paleoastronomickými obřady. Rok, dny a noci se opakují (Šatapathabráhmana) a proto kruh je země a čtverec nebe. Čtverec ohraničovaly body rovnodenností a slunovratů. Jedna polovina roku náležela bohům, druhá předkům. Tyto a mnohé jiné parametry sloužily za podklad védského božiště, předlohz mandaly. Do základů božiště se vkládaly obřadní předměty a z toho za buddhismu povstal obyčej mandaly jako stavby dágoby, která ukryvá zářiče drahokamů, ochrany bohů před zlymi silami. Převod védského obětiště do mahájánového buddhismu nejlépedokumentuje mandala velkého času, Kálačakra mandala mudrce Asangy. Za buddhistického období vznikly celé stovky mandal od meditačních, kosmologických po léčivé a dodávající zvláštní duševní síly. V křesťanském období se setkáváme s podobnými obrazci s Kristem namísto Buddhou či horou bohů Méru uprostřed kopule chrámu. Mandaly jsou živou formou abstraktního ornamentu, která je sice dnes na hony vzdálena původní symbolice a účinu buddhistických děl, ale žije si svým novým uměleckým životem.

Jak vzniká mandala?

Na to, aby mohla vzniknout písková mandala, je nutné úplně přesně umístit miliony barevných zrníček písku do složité geometrické struktury, která je detailně popsána v příslušných buddhistických textech. Mniši, kteří mandalu vytvářejí, se ji učí vytvářet zpaměti po dlouhá léta studia.

Písek, či spíše jemný prášek se často vyrábí z mramoru, který mniši barví přírodními barvivy. V minulosti se používaly i prášky vyrobené přímo ze vzácných kamenů a polodrahokamů a do mandaly se vkládaly i skutečné drahokamy. Při obřadu se prášek sype pomocí speciálního nástroje, kterému Tibeťané říkají čhagpur, který připomíná trubičku nebo trychtýř.

Vytváření mandaly předchází úvodní obřady, ve kterých mniši žádají místní božstva a ochránce o povolení použít vybrané místo k vytvoření mandaly. Poté je toto místo rituálně očištěno a je provedena i rituální očista těch, kteří budou mandalu vytvářet.

Samotné vytváření, tj. sypání mandaly, se provádí postupně od středu. Nejdříve se vytvoří sídlo božstva - střed paláce v samotném centru mandaly. Poté se postupuje k vnějším částem a vytváří se další části paláce, zdi, brány a nakonec ochranné plameny, které celý kruh mandaly uzavírají.

Poté, co je do mandaly umístěno poslední zrníčko písku, je mandala věnována příslušným božstvům jako jejich sídlo. Pomocí zvláštních rituálních obřadů pozvou mniši božstva dovnitř mandaly. V průběhu několika dalších hodin nebo dnů mohou mniši od přítomných božstev prostřednictvím modliteb a meditací žádat vyplnění různých duchovních proseb.

Božstva pobývají ve svém paláci v mandale, dokud je mniši nepožádají, aby mandalu opustila a vrátila se zpět do „čisté země“. Okamžitě po jejich odchodu je mandala zničena. Tato část obřadu je velmi působivá zejména pro laické účastníky obřadu, protože ukazuje jeden ze základních buddhistických principů, který říká, že nic není trvalé a že vše je pomíjivé.

Mnich, který vede obřady, drží v levé ruce zvonek a v ohybu svého pravého palce vadžru (tib. dordže). Zvonek symbolizuje moudrost a vadžra soucítění. Mnich třikrát obejde mandalu a za neustálého zvonění vezme do ruky s vadžrou trochu písku z mandaly. Poté začne z vnější strany mandaly, na místě, kde se stýkají dva kontinenty, zpravidla jižní a východní, rozrušovat mandalu směrem do středu. Totéž zopakuje i u dalších kontinentů. Nato je písek pečlivě smeten do středu mandaly.

Písek z mandaly posvěcený božstvy, která odešla do „čisté země“, se může rozdat přihlížejícím a také jako požehnání vrátit zpět do přírody, nejčastěji do tekoucí vody. Mniši vedou průvod k řece s přáním, aby se prostřednictvím písku posvěcení rozšířilo do širokého okolí. U řeky mniši požádají vodní bytosti nágy (tib. lü), aby přijaly písek z mandaly a aby ochraňovaly lidi, kteří žijí v okolí řeky.

Poté je proveden obřad, ve kterém mniši požádají vodu posvěcenou božstvy prostřednictvím písku z mandaly, aby se odpařila a aby dopadala na zem jako očistný déšť. Jen co je písek vsypán do řeky, mniši vezmou trochu vody zpět na místo, kde se mandala vytvářela, aby pečlivě očistili prašný povrch a vykonali závěrečné obřady.

Druhy mandal:

V buddhistických učeních súter i tanter se používají různé typy mandaly, které lze rozdělit na mandaly vnější a vnitřní.

Vnější mandala (tib. čhii kjinkhor) se vztahuje k buddhistické kosmologii a představuje symbolické zobrazení světa. Ve vnějších mandalách je celý svět zobrazovaný centrálně symetricky kolem hlavní osy - mytické hory Méru, která je často ztotožňována se skutečnou horou Kailás (tib. Gang rinpočhe) v západním Tibetu. Kolem hory Méru, ve čtyřech světových stranách, se rozkládají čtyři světy - kontinenty.

Z pohledu lidí je důležitý jižní kontinent - Džambudvípa, na kterém žijí lidé. Hora Méru i každý ze čtyř kontinentů jsou spojovány s pěti barvami (modrá, bílá, žlutá, červená a zelená), s pěti základními prvky (země, voda, oheň, vzduch a „prostor“), s tzv. pěti buddhovskými rodinami apod. Jeho Svatost dalajlama velmi často ve svých učeních zdůrazňuje, že vnější mandalu lze chápat také jako zobrazení světa tak, jak ho chápe dnešní západní věda, tj. planetu zemi, sluneční soustavu nebo celou galaxii.

Mandaly mají mnoho konkrétních podob. Některé z nich vytvářejí jen specialisté z řad mnichů po mnoha letech studia. Takové složité vnější mandaly se mohou vytvářet z písku, jsou malované na thangkách, tradičních tibetských buddhistických obrazech, nebo je mohou tvořit třírozměrné kovové nebo skleněné objekty. Dokonce i některé kláštery byly stavěny jako mandaly, nejznámější z nich je první tibetský buddhistický klášter v Samjä.

Vytváření vnější mandaly souvisí především s meditací a udělováním zmocnění („iniciací“) k učením tantry. V každodenní praxi mniši i laici mohou používat i jednodušší postupy při tvorbě tzv. obětní vnější mandaly. Pro obětní mandalu se často používají jednoduché kovové ploché disky nebo prstence s obilím nebo rýží.

Vytvoření a následné zničení mandaly je pak záležitostí několika minut. Často se pro obětní mandalu používají pouze gesta rukou, tzv. mudry, při které jsou prsty vzájemně propletené tak, že vytváří mandalu - centrální osu, horu Méru, a čtyři kontinenty.

Neustálým opakováním obřadu obětování mandaly se jedinec „očišťuje“ a tím umožňuje pokrok v hlubším pochopení učení. Například Congkhapa obětoval podle tradičních podání stotisíckrát mandalu a to opakoval osmnáctkrát, podobně vykonal sto tisíc poklon a opakoval to pětatřicetkrát.

Obětování vnější mandaly, které se provádí stotisíckrát, je nedílnou součástí mnoha přípravných rituálů (tib. ngöndo), které jsou nutným předpokladem pro další provádění tantry. Účinnost mandaly závisí na motivaci, úrovni soustředění a hloubce porozumění daného učení tvůrců mandaly.

Vnější obětní mandala

Mudra (gesto) mandaly

Vnitřní mandala (tib. nanggji kjinkhor) se vztahuje k lidskému tělu a v průběhu meditace se mandala vytváří pouze v mysli. Části těla toho, kdo tuto duchovní praxi provádí, představují jednotlivé součásti mandaly, např. trup nebo páteř představují horu Méru a končetiny čtyři kontinenty.

Všechny mandaly představují symbolická obydlí pro jedno nebo více božstev. Při jejím vytváření probíhá v mysli tvůrce proces vizualizace, kdy ten si představuje božstvo obývající střed mandaly, zpravidla jidam - osobní ochranné božstvo. T

en, kdo mandalu vytváří, se s božstvem ztotožňuje a snaží se získat jeho buddhovské kvality. Pokud se mandala vytváří z písku, ústřední božstvo nebo božstva se zobrazují prostřednictvím symbolů a různých ikonografických atributů.

Další články
Lapač snů
2010-10-19 11:21:29
Tibetské mísy
2010-10-15 14:03:25
Buben - Djembe
2010-11-12 14:32:26
Sárong
2010-12-25 20:21:08
Henna
2010-11-25 20:47:00
Didgeridoo -didjeridoo-
2010-12-17 11:49:03
NOŽE KUKRI -Khukuri-
2010-12-17 11:49:36
DILBU ZVONKY
2010-10-19 11:45:25
VODNÍ DÝMKA
2010-11-05 10:17:29
TIBETSKÁ VLAJKA
2010-10-22 15:00:11
TIBETSKÉ MODLITEBNÍ VLAJEČKY -praporky-
2010-12-17 11:49:55
Hamaky
2010-10-22 19:42:59
Aromaterapie
2010-11-05 10:18:40
modlitební mlýnek -mani khorlo-
2010-12-17 11:50:08
DEŠŤOVÁ HŮL
2010-10-23 11:56:03
PONČO
2010-10-23 11:56:49
Tibetská Mandala
2010-10-27 13:41:00
Thajská hudba
2010-11-05 10:18:04
Marocká orientální lampa
2010-12-10 23:54:21