Obchodní podmínky
Thajská hudba
2010-11-05 10:18:04

Thajská hudba

Silvie Schmuckerová

Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, Pedagogika

Česká republika

Resumé

Thajská kultura v kontextu se sociálně-politickým prostředím dané země a historickém vývoji. Thajská hudba v kontextu historicko-společenského vývoje místních kultur a hluboce zakořeněných tradic vycházejících z buddhismu. Provázanost thajského divadla a hudby a aktuální trendy současné thajské hudby.

Klíčová slova: thajská kultura, thajské divadlo a hudba, současná thajská hudba

Thajsko jako jedna z mála zemí v jihovýchodní Asii nebylo nikdy evropskou kolonií. Samotné slovo Thai znamená „svobodný“. A právě snad díky tomu dýchá z této země jisté uchvacující kouzlo, které ho odlišuje od okolních zemí. Thajská kultura je založena na buddhistických tradicích. A právě proto, že naprostá většina Thajců vyznává toto náboženství, které má ve svých principech obsažen respekt k názorům jiných a všeobecnou mírumilovnost, připadá nám tato země pozlacených chrámů jako oáza klidu. V zemi se nachází na naše poměry neobvyklé množství vatů, neboli chrámů – je jich tu 27 tisíc.

Thajsko je zemí monarchie – královskou rodinu tvoří panovník, královna a jejich 4 děti, 3 princezny a jeden princ. Celá rodina je velice uznávaná a oslavována. Thajsko je jedinečná země, v mnoha směrech originální a plná protikladů. Rozmanitost prostředí je znatelná -můžeme navštívit džungli deštného pralesa, domorodé vesničky na hornatém severu, malebnou krajinu rýžových polí, tropické ostrovy na jihu Thajska s bělostným pískem a kokosovými palmami nebo metropoli Bangkok pyšnící se moderními mrakodrapy či proslulé město Pattaya svou sexuální turistikou a obrovskými hotelovými komplexy podél

nekonečných pláží. Rozmanitost je viditelná také v pojetí kultury - tradice jsou pevně zakořeněny v kulturním prostředí, ale mísí se zároveň s výdobytky moderní civilizace.

Na první dojem může vyvolat celkový pocit kýče a nevkusu (například při propojení tradiční hudby s popovými prvky 90.let, světelnými efekty a blikajícími neony), ale při pochopení mentality místního obyvatelstva vám brzy dojde, že oni zkrátka otázky vkusu či nevkusu absolutně neřeší. Život plyne velice spontálně a radostně. Vše, z čeho mají radost a potěšení je užitečné, proto dobré. Základy k rozvoji celé země a její kultury položil v roce 1238 vznik prvního království v Sukhothaji. Během tohoto období došlo k rozvoji kultury a bylo vynalezeno nové písmo čerpající z indických jazyků. V první polovině 14. století vzniklo nové království v Ayutthaiya, které však znamenalo pro celkovou kulturu Thajska spíše úpadek díky velikým ztrátám kulturního dědictví vlivem brutálních nájezdů Barmánců.

Nicméně přes tyto nepříznivé faktory si Thajsko udrželo svébytné kulturní dědictví. Dvě nejvýznamnější oblasti thajského umění je divadlo a hudba (u divadla hudba hraje nezastupitelnou roli). Dvě hlavní formy klasického divadelního umění jsou khon a lakhon.

Khon se poprvé hrál na královském dvoře v 15.století a jeho dějové linky jsou převzaty z národní legendy Rámakienu, na níž je postaveno veškeré umění (výtvarné umění znázorňující výjevy z příběhu apod.). Půvabnější lakhon, jenž také obsahuje prvky z tohoto příběhu, se původně předváděl uvnitř paláce a až posléze ve venkovních prostorách. Jak khon, tak lakhon se vyznačují pomalými, vysoce stylizovanými tanečními pohyby doprovázenými tradiční hudbou zvanou phiphat (soubor bicích nástrojů). Používají se přepychové kostými zhotovené z těžkého brokátu a zdobené drahokamy vycházející z tradičních dvorských oděvů.

Neobvyklé jsou prstové nástavce (připomínající extrémně dlouhé nehty), které podtrhují graciézní pohyby rukou. Užívají se také v severothajských tancích, které se nazývají Tance s dlouhými nehty. Thajská klasická hudba má kořeny v sukhothaiském období.

Základní melodie je udána skladatelem, avšak každý hudebník si jí přizpůsobí.

Hudebník má za úkol osvojit si charakter svého nástroje a dle toho na něj hrát a improvizovat.

Soubor bicích nástrojů (phiphat) doprovází divadelní představení a boxerské zápasy. Ansámbl lidových nástrojů mahori naproti tomu zahrnuje také smyčce. Typickým thajským hudebních nástrojem je Ranat ( xylofon), který může být buďto plochý nebo zakřivený (ve tvaru lodě).

Každý z nich vydává jiný, typický zvuk. Druhým nejvyužívanějším thajským nástrojem je Chake, což v překladu znamená „krokodýl“. Je podobný malé kytaře, duté tělo je z tvrdého dřeva a vykládané slonovinou. Třetím thajským nejvýznamějším nástrojem je Khong wong (malý gong).

Co se týče stylů, thajská hudba jich má veliké množství. Jako základní rovina se uvádí tradiční lidová thajská hudba, která má své kořeny v sukhotaiském období. Dalším významným odvětvím je hudba Muay- Thai , neboli hudba, která má nezastupitelnou roli při proslulém thajském boxu. Hudební skupina Phiphat , která je složena nejen z bicích nástrojů, ale také jednoho dechového nástroje (zvukově podobný hoboji či klarinetu), zahajuje každé vystoupení tradiční znělkou. V průběhu zahajovacího obřadu se hraje tlumená hudba, která na začátku samotného zápasu přechází ve svižnější „bojovou melodii“. Čím je pak boj zuřivější, tím se rytmus zrychluje a zvyšuje se tak napětí. Vedle toho paralelně vždy existovaly samostatné horské kmeny severu Thajska, které si pěstovaly svébytnou kulturu, tradice a také hudbu. Každý kmen je odlišný, avšak jedno mají společné, hudební vyjádření spolu s tancem představují rituály, které slouží k požehnání úrody u božstva. A jaká je thajská hudba nyní? Velice známou oblastí je rock, který je spojen s kultem drsných motorkářů, kteří se zdržují především v Bangkoku či Pattaya. Obsahuje prvky klasického rocku, ale některé tradiční nástroje zůstaly zachovány. Avšak nejoblíbenější je především u teenagerů pop, který má již prvky americké a evropské produkce, avšak stále zakomponovává prvky tradiční thajské hudby a ponechal si svůj jazyk. Thajská hudba je velice rozmanitá. Jako thajsko samotné.

Literatura

BEEK, S. Thajsko. Praha: Nakladatelství Knihcentrum s.r.o. ISBN 80-86054-05-5

THIRO, R. Společník cestovatele – Thajsko. Praha: Ikar, 2002. ISBN 0-7513-0407-7

Další články
Lapač snů
2010-10-19 11:21:29
Tibetské mísy
2010-10-15 14:03:25
Buben - Djembe
2010-11-12 14:32:26
Sárong
2010-12-25 20:21:08
Henna
2010-11-25 20:47:00
Didgeridoo -didjeridoo-
2010-12-17 11:49:03
NOŽE KUKRI -Khukuri-
2010-12-17 11:49:36
DILBU ZVONKY
2010-10-19 11:45:25
VODNÍ DÝMKA
2010-11-05 10:17:29
TIBETSKÁ VLAJKA
2010-10-22 15:00:11
TIBETSKÉ MODLITEBNÍ VLAJEČKY -praporky-
2010-12-17 11:49:55
Hamaky
2010-10-22 19:42:59
Aromaterapie
2010-11-05 10:18:40
modlitební mlýnek -mani khorlo-
2010-12-17 11:50:08
DEŠŤOVÁ HŮL
2010-10-23 11:56:03
PONČO
2010-10-23 11:56:49
Tibetská Mandala
2010-10-27 13:41:00
Thajská hudba
2010-11-05 10:18:04
Marocká orientální lampa
2010-12-10 23:54:21